Jak Čína, tak i Indie by se brzy mohly stát hlavními hnacími motory globální poptávky a hospodářské produktivity. Uplynulý víkend proběhlo v Číně setkání mezi tamním prezidentem Si Ťin-pchingem a indickým premiérem Narendrou Modim neformální setkání. Odkazy na kulturu a civilizaci obou zemí, včetně metafor o posvátných řekách Yangtze a Ganga, byly hojně využity ke zdůraznění významu důvěry a vzájemného porozumění v rámci strategického partnerství mezi oběma asijskými sousedy, kteří představují 35 % světové populace a čtvrtinu světové ekonomiky.

Vzájemné partnerství a spolupráce mezi Indií a Čínou může být pro obě strany výhodné z hlediska několika společných otázek. Například indický deficit v investičním spoření, který činí 40 miliard dolarů, by mohl být snadno dorovnán čínským přebytkem v úsporách v hodnotě 165 miliard dolarů, které by Čína mohla investovat do zahraničního portfolia. V minulosti již došlo k mnoha ve výsledku nezdařeným pokusům o upevňování vzájemných vztahů mezi Čínou a Indií. Summit, který se uskutečnil minulý týden, se však od těch předchozích v mnohém lišil, neboť současná mezinárodní situace a poměry na obou stranách přiměly oba vůdce ke strategickému sblížení, jelikož si oba uvědomují, že momentálně neexistují žádné jiné alternativy ke spolupráci.

Čína a Indie jsou nyní vázány užšími vztahy v rámci Šanghajské organizace pro spolupráci (SCO), což je politická, hospodářská a bezpečnostní instituce, mezi jejíž členské země se řadí také Rusko, Pákistán a řada menších postsovětských zemí střední Asie. Setkání v Xi-Modi minulý týden lze považovat za přípravu na červnový summit SCO v čínském městě Qingdao. Důvěra a vzájemné porozumění mezi státy jsou křehké a pomíjivé pojmy. Zdá se však, že po zvážení všech možností, se Peking a Dillí rozhodli je mezi sebou otestovat.